Reklama
 
Blog | Ondřej Hudec

Strana zelených

Události v posledních měsících leckoho zřejmě přesvědčily, že zelení nepatří do profesionální politiky. Propírání stranického prádla na veřejnosti a otevřené spory jistě nejsou znakem vyspělé strany, ale není právě pro svoji otevřenost, naivitu a amatérismus svých členů Strana zelených jedinečná?

Strany zelených byly vždy a v každé ze zemí kde působily a doposud působí poněkud jiné. Jejich původ tomu ostatně zavdává mnoho příčin, neboť vznikly v podstatě na občanských základech, rodících se už od šedesátých let. V jejich okruhu se vždy pohybovalo příliš mnoho idealistů, levicových radikálů a občanských aktivistů na to, aby to tyto strany nepoznamenalo. O to méně se tu však objevuje kariéristů, lobbystů a různých šedých eminencí, jelikož vědí že zde by narazili.

To, co dnes zažívají čeští zelení v podstatě v totožné míře zažívali němečtí zelení v devadesátých letech. Vstoupili totiž do koaliční  vlády se sociálními demokraty a na řadu přišly kompromisy. To však řada takzvaných fundis(tedy fundamentalistů z tvrdého jádra) nevydýchala a tak vzduchem létaly vajíčka a emoce tekly v plném proudu. Joshka Fischer, coby ministr zahraničních věcí byl naopak zástupcem opačného proudu – realos. Vysoká politika ho naučila, že bez kompromisů nic neprosadí a také- že zájmy domovské strany a zájmy státu jako celku  mohou být často rozdílné. Dnes už němečtí zelení mají většinu svých sporů naštěstí za sebou. To však neznamená, že by otevřenost a emotivnost tuto stranu opustila. Napětí mezi názorovými proudy je cítit doposud, jen se ho podařilo distat na únosnou mez.

U našich zelených se k tomu bohužel  zatím nedospělo. Jenže berme to z jiné stránky: Většina zavedených politických stran je zkostnatělá,většinou její členové nevyvíjejí moc vlastní invence a papouškují jen názory svých lídrů. Pravá politika je schovaná za dveře a schůzky s lobbysty či (v horším případě s mafií). SZ pokud vím není namočená do žádného korupčního či jiného skandálu. Nemá žádné své šedé eminence, Dalíky, Tvrdíky, Šloufy, Řebíčky, Šulce, Palase….. Není propojena s žádnou justiční ani policejní mafií, což se o ostatních politických stranách říct nedá.. Není to náhodou dobrý výsledek po takřka třech letech působení v nejvyšší politice?

Reklama

Vtahování médií do vnitřních sporů nemusí mít jen negativní účinky. Umožňuje občanům nahlížet do chodu fungování strany a souboje názorů na její směřování- to by ve standardní demokracii mělo být spíše výhodou. Bohužel někteří zdejší voliči jsou možná stále ovlivněni dobou komunismu a tím, že jakákoliv diskuse nebyla možná. Očekávají proto od politických stran, že také budou jednohlasní ve svých postojích a o nějaké diskuse a dohadování příliš nestojí. Nevím na kolik se ve svých mikroanalýzách mýlím, každopádně si však myslím, že rozumné řešení zásadních otázek před veřejností  nemusí být vždy na škodu. Docílit stavu, kdy SZ bude vzorová strana jako každá jiná se dle mého nepodaří nikdy. Na to jsou zelení příliš specifičtí.  Jak jsem již popsal výše, jisté názorové třenice patří k zeleným ať se nám to líbí nebo  ne. Samozřejmě to, co se u zelených v posledních měsících odehrávalo bylo už dost silné kafe. Kydané špíny bylo příliš, příkopy byly vykopány příliš hluboko a tak se začalo vylučovat.

Samotné spory nyní hodnotit nechci. Ani to, kdo v nich má či měl větší pravdu. Tímto článkem jsem chtěl nastínit, že z politických stran v současné době zastoupených v parlamentu je SZ stále jedinou reálnou alternativou. Její hlavní nevýhoda- věčné spory k zeleným patří od nepaměti a neměly by zakrýt úspěchy, které se zeleným zatím podařilo prosadit, i to že je jedinou protiváhou všem možným lobby od betonové přes kamionovou až po dřevařskou. Nebýt SZ, už by bylo v plném proudu řízení ekologicky katastrofálního návrhu  D3 přes posázaví, byly by prolomeny limity těžby uhlí v severních čechách, kamiony by si jezdily kdy by chtěly, v Praze by nevzniknul přírodní park s unikátním systémem spravování, otázka romů v Litvínově by ležela ladem, nikdo by za ČR zřejmě nevyjednal tak suverénní dohodu o snižování skleníkových plynů, místo lesa by v Klánovicích už bylo golfové hřiště, v parlamentu by nevznikla skupina přátel Tibetu a tuto otázku by politici opět opomíjeli…. Takto bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Bohužel kvůli neutuchajícím sporům se úspěchy prosazování zeleného programu nedaří dobře medializovat. Přesto tu však jsou. Proto si myslím: SZ ještě není ztracená, jen je napůl v kómatu. Dejte ji ještě šanci a umožněte, aby jediná skutečná opozice parlamentním kšeftům, lobbystům a mafiánskému způsobu politiky fungovala i nadále. Když "průvan" v politice neudělají zelení, pak už nikdo.