"KSČM se hlásí k revolučnímu základu Února 1948 a vysoce oceňuje práci
a obětavost generací budovatelů první formy socialismu, které se na
prosazení této cesty a následném rozvíjení jejích pozitivních stránek
podílely."
Toto je část prohlášení, které nedávno vydala KSČM k výročí vítězného
Února. Už z toho může být zřejmé s jakou stranou máme tu čest. Každému,
kdo alespoň trochu sleduje zdejší politické dění, musí být jasné, že
KSČM není demokratickou stranou. Vyzývá k násilí ke svržení nynějšího
zřízení, hlásí se k Stalinovi a Leninovi. Pokud ne otevřeně, tak
skrytě. Svými extremistickými postoji se klidně může zařadit vedle
Národního odporu. Jak to že je tedy v parlamentu? Bohužel v 90. letech
si politici mysleli že se jaksi sama rozpadne a když se tak nestalo,
nyní už k tomu není politická vůle.
Málokdo dnes ví, že ještě v roce 1947 Klement Gottwald hrdě hlásil
že žádné znárodňování ani kolektivizace nebude. A lidé mu věřili.
Stejně jako dnes věří slovům Vojtěcha Filipa že tato strana není proti
soukromému vlastnictví. Komunisté jsou vždy stejní. Vždy mají stejné
cíle a výsledkem téměř vždy bývá tyranie.
Nejen z tohoto prohlášení vyplývá, že jsou zde vážné důvody pro zákaz
této strany, stejně jako před časem ministerstvo vnitra úředně
rozpustilo její dceřiný KSM. Občas slýchávám pojem "primitivní" či
"laciný antikomunismus". Bohužel jsem doteď vůbec nepochopil, co je
primitivního na kritizování zločinné ideologie, její ostrakizaci a
zavrhování. Potom můžeme také zvolat, že primitivní je i antinacismus.
Tyto ideologie jsou totiž naprosto totožné. Podobné názory mne upřimně
děsí a dle mého svědčí o naprostém nepochopení komunismu jako
ideologie, která je nebezpečná a je podbarvená krví a to za jakéhokoliv
režimu, v jakékoliv době.
Pokud se podíváme na strukturu voličstva komunistů, může nám svitnout
naděje. Většinou důchodci, s nižším vzděláním a malými platy. S tím,
jak bude probíhat biologická obměna populace, budou růst platy,
snižovat se nezaměstnanost a zvyšovat vzdělanost národa, zákonitě bude
těchto lidí ubývat. Věkový průměr členů KSČM je 60 let. Mezi volbami v
roce 2002 a 2006 zemřelo KSČM několik tisíc voličů (bohužel si přesná
čísla nevybavuji). Naopak bude přibývat mladých voličů, u kterých je
podpora této strany naprosto minimální. Mezi věkovou skupinou 18-25 let
se pohybuje kolem 1-2% Řekl bych tedy že vývoj bude následovný: KSČM
bude postupně stále více ztrácet, kdy a zda se tento propad zastaví
však není jisté, jelikož jsou tu výrazné voličské základny zejména ve
městech jako je Karviná, Havířov, Most atd… Tyto se skládají
povětšinou z nezaměstnaných, méně vzdělaných voličů, avšak s menším
věkovým průměrem než v jiných regionech.
Dále
je tu možnost, že se komunisté přetransformují ve "standartní"
levicovou stranu jako v jiných postkomunistických státech. Tato možnost
v dohledné době reálná není, jelikož neostalinisté mají v této straně
doposud určující vliv. Tato varianta je reálná až tehdy, pokud ze
strany odejdou staré kádry a nahradí je mladší staré kádry s méně
extrémními názory. To je však záležitost v horizontu minimálně 10 let.
Do té doby však má a bude mít KSČM stále (vzhledem ke svému
postavení) extrémně vysoký vliv na dění politické situace v zemi. Toto
je opravdu nebezpečné, nehledě na to že je to mezinárodní ostuda
(naštěstí však většina cizinců nemá o českém politickém prostředí téměř
žádné ponětí).
V této souvislosti musím zmínit zásadní selhání médií, která
evidentně přistoupila na hru komunistů a suverénně je prezentuje
občanům jako sice extrémní, ale přesto demokratickou stranu. To je
naprostá chyba, která se v budoucnu může krutě nevyplatit. Vrcholem
bylo komentování soudruha Filipa udělení ocenění bratrům Mašínům. To je
něco jako kdyby Hitler analyzoval atentát na Heidricha.
Všiml jsem si však ještě jiného jevu. Česko je vnímáno na
mezinárodní politické scéně jako země výrazně podporující lidská práva
a ostře se stavící vůči komunistickým režimům ať už na Kubě či v
Bělorusku. Český prezident byl prvním státníkem, který se oficiálně
setkal s Dalajlámou. Ze všech dotazovaných zemí bývalého východního
bloku Češi nejméně chtějí návrat starých pořádků. Česko bývá vnímáno
jako výrazně proamericky orientovaná země viz situace s vízy a radarem.
I když v aktuálním případě to může být zapříčiněno momentální
pravicovou vládou, mnoho již zmíněných aspektů hovoří v tomto směru. V
Čechách je tedy komunistická strana trochu osamocena a zejména
zahraniční politika ale i mnoho dalších témat je řízeno přesně opačně,
než by si to přáli komunisté. Paradoxně třeba v Maďarsku nebo v Německu
mají (bývalí) komunisté daleko větší vliv než zde a to prostřednictvím
přetransformovaných partají jako je Die Linke nebo SPD. Také Slovensko
jde naprosto opačným směrem než Česko, byť tam komunisté (oficiálně) ve
vládě nejsou. (Post)komunisté jsou mimo jiné také v polském parlamentu.
Tedy téměř ve všech okolních zemích. Paradoxně tedy přítomnost
nereformované komunistické strany může naší zemi v něčem prospívat aneb za
vším zlým hledej něco dobré. Ani ODS by jistě nedosahovala takových
výsledků nebýt této strany, proti které se dá vždy dobře spojit.
Na závěr bych tedy řekl: Mějme se před KSČM na pozoru. Není sice tak
silná jako její předchůdkyně KSČ, to ji však moc neubírá na její
nebezpečnosti. Kdo si myslí, že komunistický převrat dnes není možný,
ať srovná situaci před komunistickými převraty v jiných zemích či u nás
v roce 1948. Jistě. Svou úlohu tehdy sehrálo mnoho faktorů, které dnes
neexistují, ale ukázalo se, že jednou z hlavních příčin úspěchu
komunistů bylo jejich podceňování a naivita. Komunisté jsou mistři v plánování převratů a to i v pro ně velmi nepříznivých
situacích.
Je tedy třeba pořád upozorňovat, že extremistické směry, ať už
jakéholiv ražení by neměli mít vliv na dění v zemi. V tomto velmi
chválím aktivity jako www.dekomunizace.cz , kde si můžete objednat mnoho vtipných triček s antikomunistickými motivy, petici www.zrusmekomunisty.cz
, nebo server www.totalita.cz zabývající se obdobím totality v ČSR z
historického hlediska (Co se týká druhého extrému, velmi chválím
aktivity antifa ). Toto není žádná zbytečnost ani paranoia. Toto je občanská povinnost.
Občas
slýchávám, že komunistická myšlenka je dávno mrtvá a tudíž se ji
nemusíme bát. Ano komunistická myšlenka jako taková je mrtvá už od
samého počátku. Bohužel lidé, kteří ji prosazují, mrtví ani zdaleka
nejsou. Rodí se stále a jsou mezi námi. Proto je třeba míti se před
nimi na pozoru.