Když jsem si v létě nyní už minulého roku přečetl jistý článek v časopisu Týden, žasl jsem, kam až hluboko tento časopis klesl. Z kdysi respektovaného společenského časopisu vznikl pouze jeho odvar, pro kterého není ostudou otisknout podobné příšernosti a tvářit se jako seriózní médium. Bohužel toto není jediný příklad v českém mediálním rybníčku. Pokud zabrousíme do deníků, situace bude možná ještě horší.
Absolutní trůn servilnosti (vůči ODS) a až vlezdoprdelství (vůči Klausovi) patří jednoznačně MF Dnes. To, co například předvádí pan Buchert ve svých rozhovorech by se spíše dalo pojmenovat jako ukázkové PR články – tedy pokud jde o někoho z ODS. Absolutní povrchnost, zkratkovitost a bulvarizace se stala standardem. Rádoby odborné úvahy pisálků o potřebě ještě rovnějších daní, pravicovějších vlád a zlotřilé EU většinou nenaruší jediný alternativní názor. Leda polemiky, do kterých se už pouštějí jen zkušení mazáci typu Ratha, Paroubka atd., takže pak vzniká ještě větší fraška. Bohužel, MF Dnes skrz svého majitele (nebo spíše naopak) s sebou strhává i dříve respektované Lidovky. Noviny s tradicí od Čapka a Peroutky se tak přibližují na úroveň ostatních deníků, což není nic lichotivého. Situaci zachraňuje zatím paní Kalenská svými rozhovory, Ludvík Vaculík, Petruška Šustrová a Jan Rejžek svými sloupky a dále redaktoři jako Petra Procházková nebo Jana Machalická. Jinak však bída a to hlavně v názorové rubrice, která by se mohla spojit se stejnou rubrikou v MF Dnes a přejmenovat na tiskové oddělení modré šance.
Nejde však jen o politiku. Celkově se obé noviny stále více zabývají zbytečnostmi, nerozebírají nic do hloubky, rezignují na obsahovou stránku. Místo toho vydávají čím dál více mutací typu Ona Dnes a tisknou rubriky, hodící se spíše do hobby magazínů. Snad nejmarkantněji se kvalitativní úpadek obou deníků jeví u jejich víkendových suplementů. Tedy Magazín Dnes a Pátek LN. Dříve docela zajímavé čtení nahradily prefabrikované a naprosto přitroublé a povrchní pseudorozbory vztahů hodící se svým obsahem spíše do nekonečna přihlouplých ženských časopisů (a v horších případech do pánských) či ptákoviny typu rozebírání nejrůznějších "celebrit" nebo rozdělení žen, podle toho, jak se která obléká a které přitahují jaké muže…
Právo je skoro to samé, jako výše jmenované deníky, jen obráceně. Tedy hlásná trouba ČSSD. Komentáře v tomto deníku nejsou o nic lepší než v MF dnes- tedy stojí za starou belu. Akorát Jiří Pehe se občas blýskne. Co však stojí za uznání, je rubrika Salon. Zde se opravdu občas objeví zajímavý text, obsahem vytříbenější, přinášející alternativní pohled na současné problémy i celou společnost..
Hospodářské Noviny by se tedy daly označit za nejlepší deník u nás. Bohužel jsou však příliš ekonomicky orientované, takže pro běžného čtenáře, který se tolik nezajímá o ekonomiku nejsou tak atraktivní. V časopisech zůstaly jakž takž na úrovni pouze Reflex a Respekt. V Reflexu oceňuji především "procannabisovské" nadšení Jiřího X Doležala a také Zeleného Raula.
Respekt celkem pěkně glosuje domácí politickou scénu, někdy to však také vypadá, že je příliš úzce názorově zaměřen a nerozebírá témata více do hloubky, jakoby se jeho redaktoři již dávno utvrdili v jistém názorovém proudu a ten pak podávali čtenářům. Tím se však médium dostává do strnulosti a ztrácí na dynamice, čímž přestává být atraktivní pro čtenáře. Přesto ho považuji za nejlepší týdeník, jaký u nás vychází a doufám, že to bude platit i nadále.
Celkově se dá konstatovat, že stav českých médií je na tom hodně špatně. Nevím, jestli to mají na svědomí povětšinou zahraniční majitelé, česká lenost či absence tradice kvalitní žurnalistické práce, která se přerušila na dlouhých 40 let a pak už ji nikdo neobnovil. Každopádně je to škoda, jelikož některá média by měla na víc a nyní svými texty často spíše degradují novinářskou profesi a snižují svoji věrohodnost. Ty hloupější pak svými texty ovlivňují, což je možná ještě horší. Zatímco v televizním trhu rozčeřila vody digitalizace a příchod nových kanálů, na poli tištěném se toho dlouho nic nezměnilo. Zřejmě to tak zůstane i nadále, dokud se mediální svět úplně nepřetransformuje do internetové podoby, kde platí úplně jiná pravidla. Při současné úrovni některých titulů jejich pomalu se blížícího zániku ani příliš nelituji.