Spojení sem však zdaleka tak dokonalé není. Z prahy sice létá pravidelný spoj do hlavního města Cardiffu, ale pokud se chcete vypravit na nejhezčí sever země, nejvýhodnější je zvolit let do Birminghamu a poté navazující vlakové spojení (nás naštěstí vždy odvezl autem náš známý u kterého jsme bydleli ). Do Birminghamu, což je mimochodem velmi krásné a moderní město a obchodním domem který navrhoval Jan Kaplický (jistě stojí za vidění) létá nízkonákladová společnost BMI Baby (s roztomilým miminkem na trupu). Jako ČSA to sice není, ale let je stejně krátký, takže to že nedostanete zdarma jídlo, noviny ani deku a sedadla vám také zrovna moc nesednou jelikož jsou velmi natěsnána na sebe vám zas tak vadit nemusí.
Wales je zajímavý z mnoha pohledů. Celkem má 3 miliony obyvatel (v porovnání s Anglií zlomek) ale ovcí zde žije mnohonásobně více (tuším že 12 milionů ale nejsem si jistý). Ovce tu potkáte opravdu všude. Na silnici, na loukách, v zahradě… všude a pořád slyšíte samé bečení. Já mám však ovce rád a proto mi to nevadí. Pokud byste se ptali na místní jídlo, tak co jiného bych vám odpověděl než skopové:-) Pohled na zelené kopce poseté tisíci bílých teček je také nezapomenutelný. Wales je na rozdíl od téměř rovinaté a jednotvárné Anglie velmi členitá země. Jsou tu jedny z nejvyšších hor celé Británie. Nejvyšší hora Snowdon měří 1058 metrů a je neustále v obležení turistů. Nejen proto stojí za to vylézt i na jiné vrcholy.
Pokud chcete cestovat po Walesu, tak doporučuji místní autobusy. Většinou v nich moc lidí není, jsou rychlé (někdy až moc, když se řidičovi v úzkých silnicích lemovaných zídkami podaří urvat zpětné zrdcátko a vůbec ho to nezajímá a dál praktikuje svoji rychlou jízdu). Za to se však od něj (řidiče) dočkáte českého pozdravu "dobry den" když mu řeknete že jste češi. Co mne také uchvátilo jsou nekonečně se linoucí již zmiňované kamenné zdi a zídky. Táhnou se kam až oko dohlédne, i do těch největších výšin a kopců. Kdysi je stavěli váleční zajatci a jsou primárně určeny k oddělování pozemků a zabraňování všudypřítomným ovcím aby si šly kam nemají. Jak jsem však poznal ovce si z toho noc nedělají a postupně je rozbourávají.
Zcela úchvatné jsou také zdejší mohutné hrady jako např. Harlech nebo Caernafon. Pokud bych měl napsat něco o welšské mentalitě, tak jistě zmíním velkou národní hrdost. Welšané jsou zkrátka velcí nacionalisté a angličany stejně jako skotové nesnáší. Pokud jedete po silnici tak si jistě všimnete nápisů na opuštěných budovách "Cymru is not for sale" (Cymru znamená ve welštině Wales takže v překladu Wales není na prodej). Welštinou se mluví hodně hlavně na severu, kde jsem pobýval. Učí se jí tu povinně ve školách a televize včetně BBC v určitých časech "přepínají" na místní vysílání samozřejmě ve welštině. Welsšký jazyk je však velmi krkolomný.
Zde malá ukázka: Mae Urdd Gobaith Cymru yn fudiad cyffrous a deinamig i blant a phobl
ifanc. Mae’n darparu amrywiaeth o weithgareddau ar draws Cymru gyfan.
Mae swyddogion datblygu yn gweithio ym mhob ardal er mwyn sicrhau bod
rhaglen lawn o weithgareddau yn cael ei chynnig i blant a phobl ifanc
Nutno dodat že tento jazyk je velmi prastarý a pochází už z keltských dob. Tento kraj byl kelty hojně obývaný o čemž svědčí i stavby podobné té ve Stonehenge akorát v mnohem menší velikosti. Z poloostrova Hollyhead také pravidelně vyplouvá loď do Irského Dublinu a ten určitě stojí za výlet.
Myslím si že jsem toho o Walesu řekl již dost a čtenáři si mohou udělat obrázek. Snad tušíte co napíšu na závěr:-) Ano opravdu každému doporučuji se vypravit do této malebné a krásné země, kterou jsem si zamiloval a u které při každé další návštěvě objevuji něco nového.